Homepage

 

Informace z ÚEB pro novináře a veřejnost

 

 

Věda je moderní obdoba zámořských objevitelských plaveb. Když začínáte pracovat na výzkumném projektu, vyplouváte do neznámých vod. Čeká vás tvrdá práce a mnoho záludných překážek. Máte ovšem velkou šanci, že na cestě objevíte něco nového. Někdy pár ostrovů nebo kousek pobřeží, jindy celé kontinenty.

Rostliny v lidech obvykle nevzbuzují tak velké emoce jako třeba zvířata nebo hlubiny vesmíru. Jejich svět ale není o nic méně zajímavý. Pojďte se podívat, kam v něm „dopluli“ vědci z našeho ústavu.

 

Odkazy na kompletní obsah rubrik

 

Významné publikace a výsledky

Zajímavé výzkumné projekty

Ocenění

Jiné užitečné informace

 

 Významné publikace a výsledky

 

 

Molekulární dodavatelé bílkovin na klíč

5. 3. 2009: Vědci z ÚEB a dalších českých institucí popsali složení speciálních částic, které jsou důležité pro růst pylových láček. Láčky vyrůstají z pylových zrn a zprostředkují oplodnění vajíčka. Výzkum ukázal, že částice hrají mnohem významnější roli, než se biologové dosud domnívali. Zřejmě neslouží jako pouhý sklad meziproduktů pro tvorbu bílkovin, ale vyrábějí bílkoviny takříkajíc „na klíč“.

Více se dozvíte v tiskové zprávě (PDF zde).

Pylové zrno tabáku. Autoři D. Honys a D. Twell.

 

Vyroste stonek, nebo kořen? Rozhodují hormony.

17. 2. 2009: Naši vědci se podíleli na objevu mechanizmu, který řídí vývoj stonků a kořenů. Osud nově vznikajících orgánů závisí hlavně na hormonech auxinu a cytokininech. Badatelé z Masarykovy univerzity, ÚEB a Biofyzikálního ústavu AV ČR nyní popsali způsob, jakým se tyto hormony vzájemně ovlivňují. Poznatky by mohly pomoci i zemědělcům.

Více se dozvíte v tiskové zprávě (PDF zde).

Foto: Buňky tabáku použité při výzkumu. Autor P. Klíma.

 

 

Průlom v luštění dědičné informace pšenice

3. 10. 2008: Docent J. Doležel a členové jeho týmu (J. Šafář, H. Šimková) dosáhli vynikajícího úspěchu. Jejich originální metoda třídění chromozómů umožnila vytvořit „mapu“ chromozómu 3B pšenice. Jde o první krok na cestě k přečtení kompletní genetické informace této strategické plodiny. Výsledky byly publikovány v Science, jednom z nejlepších vědeckých časopisů.

Podrobnosti najdete v tiskové zprávě (PDF zde).

Foto: pšeničné chromozómy 3B, autorka M. Kubaláková

 

Další významné publikace

 

 

 Zajímavé výzkumné projekty v databázi Odboru mediální komunikace Akademie věd

 

 

 

Rostliny jako výrobci vakcín.

Když vybavíme rostlinu genem pro bílkovinu používanou k očkování, lze pak teoreticky připravit „jedlou“ vakcínu například ze semen. Naši vědci se o to nyní snaží. Možná tedy bude jednou sója chránit ženy před rakovinou děložního čípku.

 

 

 

 

 

Jak stárnou rostliny?

Asi vás to překvapí, ale na úrovni biochemických reakcí má stárnutí rostlin mnoho společného s lidským. Velkou roli při něm totiž hrají takzvané volné radikály.

 

 

 

 

Sloučeniny chloru v lesním ekosystému.

Může les fungovat jako přírodní obdoba chemické továrny? Naši vědci ukázali, že v jistém smyslu ano. Pro ochranu životního prostředí je to důležitá informace.

 

 

Další projekty

 

 

 Ocenění

 

Dvě Ceny Josefa Hlávky pro mladé vědce z ÚEB

18. 11. 2008: Mezi laureáty Cen Josefa Hlávky pro talentované studenty a mladé badatele jsou letos dva studenti pražských vysokých škol, kteří na svém výzkumu pracují v ÚEB.

Bc. Petr Hošek byl oceněn za průkopnický matematický model popisující tok klíčového rostlinného hormonu buňkou. Ing. Hana Svobodová (na snímku) získala cenu za syntézu nových látek, které mohou pomoci v boji se škodlivým hmyzem.

Více se o obou zajímavých tématech dozvíte v tiskové zprávě (PDF zde).

 

 

13. května 2008: Bývalá ředitelka ÚEB, doktorka Ivana Macháčková (vlevo), obdržela Medaili za zásluhy Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Převzala ji od děkana fakulty, profesora Pavla Kováře (vpravo). Doktorka Macháčková se mnoho let věnovala výzkumu rostlinných hormonů. Rovněž má velkou zásluhu na tom, že dnes náš ústav intenzivně spolupracuje s Katedrou fyziologie rostlin Přírodovědecké fakulty. Po předávacím ceremoniálu následovalo velmi podnětné minisympozium o vztazích vědy a víry.

 

 

Renomovaný chemický časopis Journal of Chromatography A ocenil práci doktorů Petra Dobreva a Miroslava Kamínka. Jednu z jejich publikací zařadil mezi nejcitovanější články  z let 2002 až 2007. Proč je práce tak často citována? Naši vědci vyvinuli metodu, která umožňuje z jediného rostlinného vzorku izolovat tři skupiny hormonů současně (cytokininy, auxin a kyselinu abscisovou). Postup je rychlý, jednoduchý a účinný. Proto se brzy rozšířil a využívají jej přední světové laboratoře.

 

Další ocenění

 

 

 Jiné užitečné informace

 

 

 

Týden vědy a techniky 2008

Týden výstav, přednášek, kulatých stolů, prezentací a exkurzí vás čeká od 3. do 9. 11. 2008. Akci pořádá Akademie věd ČR. Máte příležitost seznámit se s vědci a s jejich prací, která ovlivňuje každodenní život více, než si obvykle uvědomujeme.

Náš ústav připravil letos pro Týden vědy Dny otevřených dveří, výstavu Rostlina s příběhem a také přednášku o soužití rostlin a člověka „Proč se musí modrá planeta zelenat“ (5. 11. ve 13:00 na Národní 3, Praha 1).

 

Dny otevřených dveří

Každý rok pořádáme dny otevřených dveří pro veřejnost. Zájemci si prohlédnou naše laboratoře a přístroje, seznámí se s vědci a dozvědí se, co a jak vlastně zkoumá moderní rostlinná biologie. Jedna návštěva u nás vydá za sto přečtených článků na internetu.

Chtěli byste se k nám také podívat? Letos můžete mezi 4. a 7. listopadem navštívit tři naše pracoviště v Praze a jedno v Olomouci. Podrobný program najdete zde. Rádi vás přivítáme!

 

 

Fotosoutěž ÚEB a pozvánka na výstavu

16. září 2008: Náš ústav je hlavním pořadatelem netradiční fotografické soutěže Rostlina s příběhem. Její uzávěrka byla 15. září. Od 3. do 7. listopadu vás zveme na výstavu nejlepších snímků s „příběhy“ – zajímavými postřehy o zobrazených rostlinách.

Základní informace o soutěži najdete zde, podrobnosti na fotopribeh.avcr.cz.

Foto: Rostlinný příběh z laboratoře ÚEB. Konopí, jak ho nejspíš neznáte – v tkáňové kultuře. Snímek doktorky Z. Vondrákové.

 

Další informace

 

 

© 1999-2008 Ústav experimentální botaniky

 Datum poslední úpravy: 26.2. 2009