Homepage

 

ÚEB v mediích

 

 

 

Molekulární příběhy na Leonardu

Molekulární genetika dnes hýbe světem vědy. Studium dědičné informace odhaluje pozoruhodné biologické příběhy, které by jinak zůstaly skryty. Některé vyprávěla doktorka Štorchová posluchačům Českého rozhlasu Leonardo.

Doktorka Helena Štorchová (na snímku vpravo) zkoumá v ÚEB genetickou podstatu kvetení a rozmnožování rostlin.
4. února 2009 byla hostem pořadu
Vstupte! Nemluvila zdaleka jen o rostlinách. Řeč byla o sinicích, virech, luštění genetické informace, evoluci a také o jejím pracovním pobytu na Aljašce.

 

 

Chemie jako práce i koníček

Inženýrka Hana Svobodová pracuje v našem ústavu na vývoji velmi užitečných látek. Některé by měly najít uplatnění při ekologicky šetrném boji proti škodlivému hmyzu, jiné zase v medicíně (podrobnosti například v Rostlině s příběhem).

30. ledna 2009 psaly o mladé badatelce a jejím výzkumu Hospodářské noviny. Její profil zařadily do seriálu Pod třicet – portréty nové generace, v němž představují mladé lidi mimořádně úspěšné v nejrůznějších oborech. Seznamte se s naší kolegyní i vy: celý článek najdete zde.

 

 

Výzkum pšenice: z laboratoří na pole

Proč věnovat pozornost „obyčejné“ pšenici? Protože pšenice je strategická surovina – důležitější než ropa. Zajistit její dostatek se snaží zemědělci i vlády celého světa. A také vědci.

Výzkumu pšenice se 16. 11. 2008 věnoval magazín České televize Planeta Věda. Hlavní reportáž byla z naší olomoucké laboratoře, kde biologové luští genetickou informaci této obilniny. Seznamte se s jejich unikátní technologií a s možnostmi využití jejich výsledků.

Foto: průtokový cytometr – přístroj pro třídění chromozómů

 

 

Nobelovská technologie také v ÚEB

Letošní Nobelovu cenu za chemii získali badatelé, kteří poskytli biologům převratný nástroj – světélkující bílkovinu GFP. S její pomocí lze značit a sledovat konkrétní bílkoviny v buňce. Metodu využívají i mnozí vědci z ÚEB. Jan Petrášek z laboratoře doktorky Zažímalové komentoval své zkušenosti s GFP pro článek MF Dnes z 11. 10. 2008. (Geny z medúzy…; k dohledání v archivu MF Dnes.)

Foto: Bílkovina přenášející rostlinný hormon auxin, označená na řezu stonkem huseníčku. Autor J. Petrášek.

 

 

 

Listování v genetické knize pšenice

Publikace týmu docenta Doležela v prestižním časopise Science ze 3. 10. 2008 vzbudila velkou pozornost médií. Zcela zaslouženě – chytrý nápad a léta práce vědců z ÚEB totiž pomohly nastartovat mezinárodní projekt čtení dědičné informace pšenice (více zde). Její znalost v budoucnu urychlí šlechtění výnosnějších a odolnějších odrůd.

O českém úspěchu referovaly mimo jiné ČTK, Český rozhlas, MF Dnes či Lidové noviny.

Foto: speciální robot pro tvorbu tzv. DNA knihoven

 

 

Kdo opyluje silenky?

Rozmnožování silenky obecné zajímá biology i ochranáře. Jednak má zajímavý způsob určení pohlaví, jednak její šíření v USA ohrožuje tamní přírodu.

Někteří jedinci silenky tvoří květy oboupohlavné, jiní samičí. Co je výhodnější? Záleží na okolnostech. Do hry vstupují také opylovači. Doktorka H. Štorchová z ÚEB a J. Stone z Aljašské univerzity letos zjišťovali, jaký hmyz silenky opyluje a kterým květům dává přednost. Televizní magazín Port byl u toho.

Vznikla reportáž, kterou 1. 10. 2008 vysílala České televize.

Foto: pokusný stan, autor J. Stone

 

 

Rostlinná biologie pro 21. století

Jaké jsou nejnovější trendy ve výzkumu rostlin a jak se výsledky uplatní v praxi? Do budoucnosti biologie i zemědělství nahlížel 9. září 2008 magazín České televize Milénium. Hosty ve studiu byli naši vědci. Doktor T. Moravec mluvil o „pěstování“ vakcín v rostlinách, docent J. Doležel o luštění genetické informace pšenice a dalších druhů.

Podrobnosti o obou tématech najdete i v reportážích Českého rozhlasu Leonardo (vakcíny, genetická informace).

foto: chromozómy pšenice, autorka M. Kubaláková

 

 

 

Rozhlasový seriál z našich laboratoří

Zajímá vás, co vlastně v našem ústavu děláme? Díky Českému rozhlasu Leonardo teď můžete alespoň pomyslně navštívit laboratoře ÚEB. Dozvíte se, co naši vědci zkoumají, co zajímavého objevili a jaký má jejich práce praktický význam.

Seriál reportáží je vysílán od 7. srpna 2008 v přírodovědném magazínu Natura. Jednotlivé díly si můžete poslechnout i z archívu, jejich přehled najdete zde.

 

 

Fotosoutěž ÚEB v televizi

V našem ústavu vznikla fotografická soutěž Rostlina s příběhem. Má za cíl přesvědčit veřejnost, že rostliny jsou nejen krásné (jak ukazuje třeba tento snímek pylových zrn od doktora L. Synka), ale také velice zajímavé.

Akce se zatím setkává s velkým zájmem. Její iniciátor, doktor Jan Kolář, byl 2. června 2008 hostem Dobrého rána České televize (záznam zde, začátek v čase 40:55 minut záznamu). ČT vysílala rovněž telefonický rozhovor o soutěži s J. Kolářem, a to 20. května 2008 v Dobrém ránu z Moravy a Slezska.

 

 

Bílkovinné „směrovky“ pro růst buněk

Tým doktora Žárského zaznamenal vynikající úspěch. Naši vědci s kolegy z USA a Německa prokázali, že bílkovinný komplex zvaný exocyst určuje směr růstu rostlinných buněk. Exocyst byl dosud znám jen u kvasinek a živočichů. Objev byl zveřejněn v nejprestižnějším časopise v oboru rostlinné biologie. Není divu, protože velmi pomůže porozumět zákonitostem růstu rostlinných buněk.

O výsledcích informoval 30.5.2008 zpravodajský server České noviny a 12.6. se jim podrobně věnoval Český rozhlas Leonardo.

 

 

Rostlinné hormony v laboratoři i v praxi

Také rostliny mají své hormony, které řídí jejich vývoj a fyziologické pochody. K nejdůležitějším patří cytokininy. Podporují dělení buněk, rašení pupenů, zpomalují stárnutí listů a mají i další funkce.

Doktor Miroslav Kamínek z ÚEB se cytokininům věnuje již dlouhá léta. 24. dubna 2008 byl hostem pořadu Natura na stanici Českého rozhlasu Leonardo. Vyprávěl o nových objevech z vlastní laboratoře, ale také o využití cytokininů v květinářství a v zemědělství. Záznam pořadu najdete zde.

 

 

Vakcíny z rostlin.

Budou se jednou vakcíny pěstovat na poli nebo ve skleníku, místo aby se vyráběly v laboratořích? Rozhodně by to bylo jednodušší a levnější. Do praxe má myšlenka ještě daleko, ale první výsledky výzkumu jsou slibné. Biologové potvrdili, že rostliny mohou vytvářet bílkoviny obsažené v očkovacích látkách. Stačí do nich vnést příslušné geny.

17. dubna 2008 otiskl časopis Reflex reportáž z laboratoře ÚEB, kde tým doktora Tomáše Moravce zkoumá možnosti "pěstování" vakcín v sóji.

 

 

 

 

Je lepší být sameček, nebo samička? Nebo obojí?

Rostliny jsou většinou hermafrodité: každý jedinec má samčí i samičí orgány, v případě kvetoucích rostlin tyčinky a pestíky. Druhy s oddělenými pohlavími jsou méně časté, ovšem některé jistě znáte, například vrby nebo chmel. Víte ale, že v populacích některých druhů žijí vedle sebe samičky a hermafrodité? Proč je to výhodné a které geny určují "sexuální identitu" jedinců? To zkoumá v ÚEB tým doktorky Heleny Štorchové, který se zaměřil na silenku obecnou (na obrázku).

Doktorka Štorchová mluvila o tomto projektu 5. března 2008 na Českém rozhlase 3 - Vltava v pořadu Mozaika. Záznam rozhovoru si můžete poslechnout zde.

 

 

Jak to vidí rostliny?

Rostliny "vidí" překvapivě dobře. Ne tak jako lidé, ale rozlišit světlo od tmy, směr a dokonce barvu světla dovedou. Navíc umí i měřit délku dne, díky čemuž vykvetou ve správnou roční dobu. Hledání genů zodpovědných za měření délky dne a za regulaci kvetení je zajímavá vědecká detektivka. V ÚEB se tomuto pátrání věnuje tým Dr. Heleny Štorchové.

Divákům České televize přiblížila jeho práci reportáž v magazínu Port (vysíláno 30. ledna 2008).

Na pořad se můžete podívat v archívu ČT zde

 

 

Home | Úvod | Co je nového | Kontaktní informace | Organizační schéma

Vědecké útvary | Přehled laboratoří | Vydávané publikace | Zajímavé linky

 

© 1999-2008 Ústav experimentální botaniky

 Datum poslední úpravy: 19.11. 2008