Rostlina s příběhem na březen

 

Buněčný semafor.

Přestože smrky rostou obvykle v lese, lze je pěstovat i v laboratoři za sterilních podmínek, takzvaně in vitro. Ovšem ne jako celé stromy, pouze jako tkáňové kultury. Na fotografii jsou buňky z takzvané embryogenní kultury smrku. V ní se vytvářejí zárodky (embrya), které jsou v podstatných rysech stejné jako zárodky v semenech. Za vhodných podmínek se tato embrya plně vyvinou, poté mohou vyklíčit a vyrůst v naprosto zdravé stromy. Některé jehličnany se již v praxi množí pomocí embryogenních kultur - například vánoční stromky (hlavně v USA) nebo druhy, které se obtížně rozmnožují semeny. Biologům tato metoda také umožňuje zkoumat, čím je řízen vývoj rostlinných zárodků.

V Ústavu experimentální botaniky se tématu věnuje tým doktora Martina Vágnera z Laboratoře biologicky aktivních látek. Nyní se zaměřili na výzkum fyziologických pochodů, které probíhají při zamrazování a následném rozmrazování smrkových tkáňových kultur. Tyto kultury totiž nelze dlouhodobě udržet naživu jinak, než nepřetržitým pěstováním. To je pracné, drahé a kultura navíc postupně stárne. Bylo by proto výhodnější uchovávat buňky v kapalném dusíku a rozmrazovat je podle momentální potřeby.

Ne všechny buňky ale takové drsné teplotní šoky přežijí. Jak po rozmrazení poznat živé buňky od mrtvých? Překvapivě jednoduše. Některé sloučeniny používané k barvení mikroskopických preparátů obarvují pouze živé buňky, jiné pouze mrtvé. Na tomto snímku od doktorky Kateřiny Eliášové jsou živé buňky zelené, mrtvé jsou červené. Shluky malých buněk v levé části obrázku přežily pobyt v kapalném dusíku i rozmrazení. Nyní, po několika dnech kultivace, se z nich začínají vytvářet embrya.

 

Zelené a červené shluky smrkových buněk vypadají jako abstraktní umělecká díla nebo astronomické fotografie vzdálených mlhovin. Doktorka Eliášová má

v zásobě tolik fotografií, že by byla škoda vám ukázat jen jednu. Na další se můžete podívat níže.

 

 

    Další fotografie „buněčného semaforu“

 

 

 

 

 

 

 

 

Hlavní použité písmo: Verdana

© 2008 Ústav experimentální botaniky

datum poslední úpravy: 30.5.2008